Anonymní člověk (nebo skupina) známý jako Satoshi Nakamoto je často spojován s vytvořením nejen první moderní kryptoměny, ale také s blockchainovou architekturou, díky které vůbec mohou Bitcoin a další kryptoměny fungovat. Nakamoto spustil blockchain a kryptoměnu Bitcoin v roce 2009.

Blockchain před Bitcoinem

Bitcoin je bezesporu výtvorem Nakamota, ale blockchainy byly vynalezeny dřív a jinde. O generaci před Nakamotem doktorand z kalifornské univerzity Berkeley – David Chaum – ve své dizertační práci nastínil blockchainovou databázi. Název práce by se dal přeložit jako „Počítačové důvěryhodné systémy vytvořené a udržované vzájemně podezřelými skupinami.“ Psal se rok 1982: 27 let před Bitcoinem. Před Chaumem také existovaly decentralizované databáze, ale pokud budete někdy v nějakém televizním pořadu a zeptají se vás na to, kdo vynalezl blockchain, budou nejspíše chtít slyšet Chaum.Kdy byl blockchain vynalezen? V roce 1982.

Chaumovy „podezřelé“ sítě nebyly navrženy speciálně pro podporu digitálních měn, ale to propojení bylo zřejmé. Na základě své práce v blockchainové technologii založil Chaum v roce 1989 společnost DigiCash. V roce 1995 představila společnost kryptoměnu která měla hned několik názvů – digicash, eCash i cyberbucks.

Digitální měna DigiCash slíbovala, že nabídne mnoho z funkcí moderních kryptoměn. Společnost zdůrazňovala jako hlavní výhodu anonymitu. Ani vláda by nemohla číst zašifrované převody eCashe. Ale Chaumovi se nepodařilo k podpoře projektu přesvědčit banky. Bez internetové infrastruktury podporující peer-to-peer transakce a burzy projekt selhal. Společnost DigiCash vyhlásila v roce 1998 bankrot.

Historie se skoro opakovala

V roce 2008 začala být historie blockchainové technologie zase zajímavá, když se na online diskusních fórech objevil jistý odborný článek. Článek měl název „Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System“ (volně přeloženo jak Bitcoin: Peer-to-peer systém elektronických peněz) a autorství bylo připisováno Satashi Nakamotovi.

Odborníci říkají, že protokol blockchainu nastíněný v článku Nakamota je prakticky identický s tím od Davida Chauma. Jediným podstatným rozdílem je přidání mechanismu konsensu „proof-of-work“, který ověřuje bloky dat a těží mince. Většina lidí si však myslí, že blockchainovou technologii vytvořil Satoshi Nakamoto.

Nakamoto nahrál zdrojový kód blockchainu na SourceForge v roce 2008, aby se mohli na projektu podílet softwaroví vývojáři z celého světa. První moderní blockchain byl spuštěn v lednu 2009 spolu s přidruženou kryptoměnou – Bitcoin.

Dlouhou dobu se zdálo, že projekt Bitcoin zastihne stejně nešťastný osud jako DigiCash. Bitcoin se na symbolickou hodnotu jednoho amerického dolaru dostal až po více než dvou letech. Až v roce 2017 byla hodnota jednoho bitcoinu 1000 euro. Od té doby si hodnota mince zachovala svou pověstnou volatilitu, během které ale neustále stoupala.

Hojnost blockchainů

Bitcoin byl po dobu dvou let jediným životaschopným blockchainem. Noví vývojáři v roce 2011 vydali blockchainové kryptoměny Litecoin a Namecoin, které obě vycházely z Bitcoinu. V roce 2012 následoval Peercoin. Během dalšío roku spatřilo světlo světa dalších pět blockchainů, včetně prvního memecoinu – Dogecoinu.

V roce 2015 představil tým, skládající se i z přispěvatelů do projektu Bitcoinu, blockchain Ethereum. Ethereum byl vlastně zásadně jiný projekt. Ostatní blockchainy fungovaly jen jako podpora konkrétních kryptoměn. Ethereum přišlo s platformou pro provozování decentralizovaných aplikací. Blockchain Etherea má spouštěcí zdrojový kód i data, proto může sloužit jako základ pro tisíce blockchainových aplikací. Flexibilita blockchainu Etherea z něj dělá ideální místo na hostování NFT a dApps.

Výzkumní pracovníci dnes experimentují s nejrůznějšími variacemi základní blockchainové architektury. Hlavní blockchainy fungují velmi dobře při nízké zátěži, ale při dalším škálování a podpoře plnohodnotných aplikací již začínají být vidět nedostatky. Poplatky za transakce rostou a časy zpracování se rostou na hodiny i dny. Mnoho nových blockchainů se snaží právě tyto problémy vyřešit inovativními řešeními.

Odborníci v této oblasti neustále experimentují s mechanismy konsensu, koordinací paralelních subchainů, soukromými blockchainy a s dalšími technickými problémy. Většina nových kryptoměn má za cíl podpořit konkrétní aplikace nebo odvětví. Málo se jich tak už snaží být náhradou za vládou vydávané měny. Mnoho nových blockchainových aplikací nemá vlastně s kryptoměnami moc společného. Tyto aplikace často využívají výhod úprav základní blockchainové architektury.

I kdyby světové vlády nějak negativně uzákonily kryptoměny, budou tyto blockchainy stále plnit základní funkce ve zdravotnictví, správě totožnosti, správě dodavatelského řetězce, zábavy a v dalších odvětvích. Blockchain tu s námi jednoduše zůstane.